Hrací materiál vypadá velice pěkně, zejména peněžní karty se bezesporu grafikům povedly. Horší už je to s bodovací tabulkou. Ta jako by snad ani k ostatnímu hernímu materiálu nepatřila. Odmyslíme-li si, že na stole většinou překáží, odradí nás stejně její provedení. Nechápu, proč se výrobci neinspirovali "klasikou" bodovací tabulkou na okraji plánu (zde deska s nabízenými kartičkami)? Ještě daleko více mne mrzí způsob, jakým firma Queen Games vyřešila mezinárodní vezri hry. Místo "Turmů, Pavillonů, Serailů, atd." budete totiž sbírat budovy s různým počtem hvězdiček. Osobně jsem názoru, že cizí názvy budov na kartičkách nikomu nevadily a naopak dokreslovaly atmosféru hry.
Přejděme ale k samotné hře. Málokdo asi ví, že se nejedná o zcela původní hru, ale upravenou hru Stimmt So!. Nová verze své jméno dostala podle středověké pevnosti Alhambra chráněné vysokými hradbami. Pevnost se vypíná nad španělským městem Granada. Samotná Alhambra se však neproslavila ani tak jako vojenská pevnost, ale spíš krásou a originalitou svých interiérů. Za hradbami vznikly nádherné paláce, pavilóny, fontány, jezírka a další stavby. Ve hře se skutečně hráči snaží postavit podobně nádhernou kopii té původní pevnosti.
Hráči kupují kartičky staveb, které přikládají k základní kartičce a vytvářejí tak svoji Alhambru. Některé kartičky mají po jedné až třech stranách úsek hradby. Pro přikládání kartiček jsou definována omezující pravidla. Koupenou kartičku smí hráč ihned umístit. Pokud zaplatí přesně cenu uvedenou na kartičce, získává možnost další provést další akci. Je-li hráč na tahu, může buď koupit kartičku, přiložit dříve koupenou kartičku ze zásoby na své odkládací ploše, odložit kartičku z Alhambry do zásoby, zaměnit kartičku z Alhambry za kartičku ze zásoby nebo si vzít peníze. Během hry a na konci jsou celkem tři bodování, ve kterých hráči získávají body za převahu v jednotlivých druzích budov a za svoji nejdelší hradbu.
Úspěch ve hře přináší většinou promyšlená strategie (plánovité kupování a umisťování kartiček i výběr peněz), ale občas stačí k výhře jen pořádná dávka štěstí na kartičky. Prvek náhody se výrazně zvyšuje s vyšším počtem hráčů. Ve třech strategie náhodu výrazně převyšuje, v pěti už je to takové lepší "Člověče, nezlob se". Pravidla hry jsou poměrně stručná a jasná, hra má rychlý spád, je napínavá, kreativní. To byste koukali, jaké zajímavé architektonické skvosty jsou někteří hráči schopni vymyslet! Proč tedy nepěji chválu, ale je z recenze cítit určitý odstup?
Hra v sobě skrývá jedno nebezpečí. Může se stát, že některému hráči se bude doslova lepit smůla na paty. Pokud se k tomu přidá větší rozdíl ve hráčské kvalitě, ten slabší může být hrou pořádně otráven. Pro srovnání: Pokud prohraji např. v Carcassonne, budu mít stejně pocit, že jsem nějaké body získal a slušně jsem si zahrál. Když se mi nebude dařit zde, nekoupím skoro žádné kartičky, tudíž získám minimum bodů a budu dost znechucený. Přihodilo se mi to také a takovou partii člověk opravdu dohrává jen z povinnosti. Naštěstí popsaná situace nastává zcela výjimečně, asi tak jednou za ... let :-). Přesto na tuto možnost pamatujte, zejména hrajete-li s dětmi!
Celkové hodnocení
Přes pár kritických poznámek považuji Alhambru za povedenou rodinnou hru na dlouhé zimní večery (většinou nezůstane u jediné partie). Vřele ji doporučuji zejména těm hráčům, kteří mají rádi svižnější hry, hrávají v různém počtu (také varianta pro dva hráče je vcelku dobře hratelná) a nějaká ta náhoda ve hře jim nevadí. Poměrně velkou oblibu hra získala u něžnějšího pohlaví. Pokud chcete dostat ke hraní vaši partnerku, je Alhambra ideální volba.
