V posledních letech na nás vydavatelství chrlí ohromné množství herních novinek. Najdeme mezi nimi spoustu průměrných a podprůměrných her, hodně dobrých, ale jen málo opravdu vynikajících. Těch, které přichází s novým neotřelým či elegantně dotaženým herním mechanismem, těch, které mají jednoduchá pravidla a osloví širší skupinu hráčů, těch, ke kterým neexistuje žádná srovnatelná alternativa.
Právě mezi ně patří Mysterium, hra vycházející z Dixitu, jehož herní mechanismus dále posouvá a dotahuje téměř k dokonalosti. Co konkrétně na Mysteriu oceňuji (především první tři body):
1) Kooperativní princip s dostatečnou mírou samostatnosti. Hry jsou o emocích a společně prožité emoce jsou vždy silnější, než když hrajete proti sobě. Navíc přestože hra umožňuje spolupráci, nakonec se musí každý rozhodnout sám za sebe.
2) Detektivně mysteriózní téma. Dixit je spíše holčičí záležitost, ale temnější téma Mysteria zaujme kluky (děti i dospělé), ženy rozhodně neodradí a hru si tak užije doslova každý. Vyzkoušeno mám od dětí zhruba od 10 let, roli vyšetřovatele zvládnou s mírnou dopomocí dokonce ještě mladší.
3) Fantazie a znovuhratelnost. I po několika desítkách partií mne stále překvapují některé myšlenkové pochody ducha či spoluhráčů a hladký nebo naopak velmi bolestivý průchod hrou. Už základní hra garantuje velké množství partií, aniž by se bohatost hry vyčerpala.
4) Gradace hry. Ať už se během hry daří více či méně, vše spěje k velkolepě pojatému finále (někdy se, pravda, finále odehraje již v sedmém kole :-)).
5) Grafika a produkce. Hra je po všech stránkách skvěle zpracovaná. Až na jedinou drobnost - titěrné žetony na bodovací tabulce (v novém vydání jsou již nahrazeny většími).
Co je slabinou hry? Zatím jsem objevil snad jen dvě slabší místa hry. Ve vyšším počtu hráčů je důležité, aby byl duch poměrně rychlý při přidělování nápověd a hra tak měla spád. Jinak hrozí, že se hráči budou nudit, čímž hra ztratí atmosféru.
Druhou slabinou je, že při finále pak hádání výrazně zjednodušují karty, které příliš silně a jednoznačně ukazují na konkrétní povolání či zbraň (např. karta s létajícím nádobím na kuchaře nebo karta se svícnem na svícen).
Obě věci jsou ale spíše drobnosti a lze se jim poměrně snadno vyhnout. Proto Mysterium řadím mezi hry, které by neměly chybět v žádném herním klubu a rád je doporučím i do každé domácí herní knihovničky. Sám už se těším na zahradníka (jak to, že v základní sadě chybí???) a další karty z chystaného rozšíření.