Jaký je recept na úspěšnou hru? Smícháte hru Trans Amerika (TA) s Union Pacific (UP), přidáte trochu koření, vše promícháte, přibarvíte a "Hra roku 2004" je na světě! Ano, tak nějak se dá charakterizovat "Ticket to Ride". Ono upřímně řečeno, vytvořit dnes zcela originální hru dá pořádnou fušku. Alan R. Moon použil několika známých herních mechanizmů, šikovně je spojil, přidal pár vlastních nápadů a vznikla pěkná nová hra. Moon tak potvrdil své dominantní postavení mezi autory "dopravních" her.
Jak vypadá samotná partie? Obdobně jako v TA i UP hráči vytvářejí železniční sítě na mapě Severní Ameriky. Na rozdíl od obou uvedených her zde každý hráč ovládá výlučně vlastní síť tratí. Na prázdném hracím plánu jsou některá města navzájem spojena jednou nebo dvěma spojnicemi o délce 1-6 políček. Některé spojnice jsou nakresleny neutrální (šedou) barvou, jiné jednou z 8 ostatních barev.
Každá trať přináší vlastníku body. Čím je delší, tím více bodů pro železničního magnáta. Spojnici mezi dvěma městy lze obsadit (= umístit na ni své vagóny) pouze tehdy, odevzdá-li hráč tolik kartiček vagónů, kolik je políček na jejich spojnici. Kartičky musí být všechny stejného druhu. Pokud jde o barevnou spojnici, musí navíc být této barvy. Aby to nebylo tak těžké, mohou hráči během hry získat také kartičky lokomotiv, které slouží jako "žolíky".
Druhým způsobem, jak přijít k nějakým bodům, jsou "lístky na cestu" (jízdenky). Hráč má od začátku hry minimálně dva a může získat během hry i další. Na kartičce je napsáno, které dvě města musí hráč spojit, aby získal body uvedené na kartičce (= minimální vzdálenost obou měst). Ale pozor, pokud se spojení nepodaří vytvořit, body se odečítají! Na závěr hry získá ještě vlastník nejdelší tratě 10 bodů.
Během hry si hráč na tahu vždy vybere jednu ze tří možností: dobrání dvou kartiček vagónů, výběr jízdenky nebo obsazení tratě mezi dvěma městy.
Hráči se snaží skrývat své plány před soupeři a efektivně využívat získané prostředky k obsazování tratí. Po prvních sehraných partiích se mi zatím zdá, že k vítězství cesta vede jen přes splnění alespoň části "lístků na cestu" a stavění co nejdelších - tedy nejvíce honorovaných tratí.
Hodnocení
"Ticket to Ride" je jedna z her, které spolu mohou hrát různě zdatní hráči, aniž by to něčemu vadilo. Hra je svižná, má jednoduchá a jasná pravidla, pěkný herný materiál. Do výsledku partie výrazně promlouvá štěstí (především u jízdenek je rozdíl, jestli se mi 20 bodů počítá do plusu nebo do mínusu), tedy i slabý hráč může občas porazit silného. Zkušení hráči možná raději sáhnou po nějaké složitější hře s nižším prvkem náhody, ale ani pozvání na partii Ticket to Ride vám pravděpodobně neodmítnou. Pádným argumentem je také velmi vydařené grafické řešení hry, zejména pak nádherné ilustrace kartiček. Skvělá grafika nepochybně výrazně napomohla k úspěchu při volbě letošní hry roku. Osobně si myslím, že oba "rodiče" (TA i UP) mohou být na svého potomka jen a jen pyšní!